Martina Dvořáková, zakladatelka projektu Férová domácnost
Co vás vedlo k založení projektu Férová domácnost a kdy jste si uvědomila potřebu věnovat se tomuto tématu?
Projekt uzrál v době pandemie, když se život začal odehrávat za zavřenými dveřmi domácností. Najednou se ukázalo, jaké vzorce dělby rolí v českých rodinách fungují. I když museli doma víc zabrat muži i ženy, ženám přibylo neúměrně množství práce. Začala jsem se o téma neplacené práce zajímat a fascinovalo mě, jak obtížné je s těmi zažitými vzorci pohnout.
Jaké konkrétní kroky doporučujete párům, které chtějí začít s férovějším rozdělením domácích prací?
Předně si o tom povídat. Vědomě a připraveně. Takto důležitá debata by se neměla odehrávat spontánně, v jakémkoliv rozpoložení. Nejprve je potřeba se popasovat se svým vnitřním hlasem – jaké příběhy živím ve své hlavě? Jaké emoce ve mně probublávají a jsou to ty, které povedou k výsledku či změně, jakou bych si přála? Pak si určete, co by mělo být výsledkem konverzace. Potřebuji hlavně uznání a ocenění za práci, kterou vykonávám? Potřebuji se domluvit na přerozdělení úkolů? S touto přípravou je šance na konstruktivní debatu větší.
Mluvíte o "neviditelné práci" v domácnosti – můžete vysvětlit, co vše se pod tímto pojmem skrývá?
Neviditelnost domácí práce je daná její nízkou prestiží. Není považována za skutečnou práci, která by si zasloužila ocenění. Ti, kteří si užívají její plody, často nevědí, kolik hodin práce za vypranými tričky, teplými večeřemi, narozeninovými oslavami a zdravými zuby stojí. Součástí domácích prací je také mentální zátěž – organizování, plánování, monitorování, všímání si.
Jak vnímáte vliv tradičních rolí a kulturních očekávání na rozdělení domácích prací? Vidíte v tomto směru změny?
Určitě hraje velkou roli, co si neseme ze svých původních rodin. Reakce lidí, se kterými jsem mluvila, jsou různé – někdo tradiční dělbu rolí u svých rodičů vidí jako příčinu problému, někdo ji naopak využije jako příklad, který nechce následovat. Mně se zdá, že zásadnější než minulost je to, mezi jakými lidmi se pohybujeme nyní.
Jak na Férovou domácnost reagují muži a ženy? Existují výrazné rozdíly v jejich postojích?
Očekávala jsem, že Férovou domácnost budou vyhledávat hlavně ženy, a to se potvrdilo. Každý muž (a není jich málo) je pro mě milým překvapením a velmi vítám jejich příspěvky do debaty a perspektivu. Hlavní rozdíly v postojích mužů a žen se projevují na sociálních sítích – ženy lajkují, muži se mým vystoupením v médiích vysmívají.
Co je to "Audit domácnosti" a jak pomáhá párům přerozdělit domácí povinnosti?
Je to jednoduchý papírový nástroj – seznam běžných prací spojených s chodem domácnosti a péčí o její členy, ve kterém si můžete zaškrtnout, kdo se čemu doma věnuje a v jaké míře. Oba v páru dostanou přehled o tom, jak na tom jsou, a třeba i o tom, že to každý vidí jinak.
Máte nějaké konkrétní příběhy nebo příklady párů, kterým Férová domácnost pomohla?
Ano, pokud jsou v páru oba otevření k diskuzi a ochotní ke změně, tak Audit skutečně otevírá oči ohledně toho, kdo co doma dělá nebo jak to vidí ten druhý. Myslím, že je užitečný i pokud si ho člověk projde sám za sebe a nenajde pak odvahu ho doma otevřít.
Jaký vliv má podle vás nespravedlivé rozdělení domácích prací na vztahy a na celkovou pohodu rodiny?
Pocit férovosti má velký vliv na spokojenost ve vztahu a sexuální život v páru, to víme z výzkumů. Také víme, že jsou ženy zatížené rutinními domácími pracemi a organizace rodinného života leží převážně na jejich bedrech.
Jakou roli hraje Férová domácnost v oblasti finanční nezávislosti a bezpečí žen?
To je velmi důležité a velké téma spojené s dělbou rolí. Tradiční dělba rolí, kdy má žena určené místo v domácnosti a muž je živitel rodiny, jehož doménou je svět venku, zvyšuje potenciál k jakémukoli druhu domácího násilí – fyzickému, psychickému, ekonomickému.
Jaké jsou vaše plány do budoucna s Férovou domácností? Vidíte potenciál projektu na mezinárodní úrovni?
Budu pokračovat s osvětou, psaním, vytvářením místa pro otevřenou debatu. To je potřeba pro systémovou a společenskou změnu. Změna se ale musí odehrát i na individuální úrovni u každého z nás. Chci se proto zaměřit na oblast komunikace a výchovy, kde vidím největší potenciál.